ZANCHIN BUDO
Evropské základy
Zančin budó vzniklo v Evropě v České republice. Široké veřejnosti bylo představeno v roce 1995. Jeho zakladatelem je sensei Martin Procházka. Systém vytvořil na základě svých dlouholetých zkušeností v mnoha bojových uměních a za základ si vybral japonské džú džutsu, aiki džutsu a kobu džutsu. Díky překročení rámce těchto starých stylů vznikla nová cesta, která svým obsahem a metodikou nemá ve světě obdobu. Zančin budó je nesoutěžní disciplína, která si klade za cíl rozvíjet všestranně lidské vlastnosti a schopnosti. Hlavní vdělávací centrum pro učitele je v městě Liberec kde je vedle akademie bojových umění také centrum sportu a regenerace. Evropské centrum je také zárukou adaptace na neasijské studenty a moderního přístup k výuce. Při studiu se vychází ze znalostí fyziologie, biochemie, psychologie a moderní pedagogiky. Zájemci o praxi komplexního bojového umění s japonskými kořeny, účinnými technikami a soudobým výukovým systémem nachází v zančin budó celoživotní cestu. Abychom lépe porozuměli tomu, jak toto bojové umění vzniklo, čím se liší od ostatních cest a co od něj můžeme očekávat, zeptali jsme se na pár otázek přímo zakladatele senseie Martina.
Otázka
Jak vzniklo bojové umění zančin budó a proč je vlastně důležité v současné době vytvářet ještě nějaký nový systém?
Martin sensei
Rozhodnutí padlo v roce 1995. V té době jsem měl za sebou zkušenosti v různých bojových uměních, která jsou dodnes velmi populární, ale nenacházel jsem v nich to, co jsem očekával. Můj učitel karate mi ukázal bojového ducha, džúdó mi ukázelo principy využití síly, aikidó vynikající pádovou techniku, ale neviděl jsem to nikde pohromadě. Pak přišlo džú džutsu a cvičení se zbraněmi a tak jsem začal mít pocit, že jsem blíže svého cíle, nicméně nevkusné moderní úpravy nebo naopak vyhraněný tradicionalizmus mne znovu ubezpečili o tom, že musím hledat nadále. Můj cíl bych charkterizoval asi takto: účinné a staletími prověřené techniky boje, systematický výukový program, nesoutěžní zaměření, duchovní kořeny a soudobý a progresivní způsob učení. Uplynuly další roky a k mým zkušenostem přibylo kempo, aiki džutsu a thajský box, ale vnitřní uspokojení bylo vždy jen částečné z dílčích prvků jednotlivých stylů. Začal jsem hledat něco komlexnějšího. Zkusil jsem tedy nindžutsu, sambo a vale tudo. V mnoha směrech jsem si uvědomoval, že se to blíží mé představě, ale já jsem chtěl harmonický celek. V této době dozrálo mé přesvědčení založit vlastní systém. Nelituji toho, naopak, můj cíl jsem našel a se mnou i mnoho dalších.
Otázka
Zpochybnil někdo tvoji snahu o vytvoření nového stylu? Mají na to všichni stejný názor, že je lepší založit systém vlastní než se adaptovat na to co již existuje?
Martin sensei
Samozřejmě, že ano. Vše co je nové, revoluční je něčím podezřelé a vyžaduje zkoumání, testování a diskuzi. Nedělám si s tím starosti je to normální. Nicméně necvičil jsem jednotlivé styly jen tak povrchně. Například aikidó jsem studoval nepřetržitě 15 let, džú džutsu 17 let, karate 5 let a tak si myslím, že jsem to dostatečně prozkoumal. Moji učitelé byly většinou držitelé minimálně 5. danu tak si myslím, že i informace jsem měl dost autentické. Dnes existuje komplexních systémů více a nikdo se nad tím už nepozastavuje např. musado (zakladatel němec), krav maga (zakladatel slovák), allkampf (zkladatel jugoslávec) atd. Zančin budó ale na rozdíl od allkampf je výhradně nesoutěžní a při srovnání s krav maga a musado není tolik militantní. Díky tomu mne vyhledávají lidé, kteří chtějí dobré a účinné techniky, ale nechtějí do ringu ani do armády. Takových lidí je mnoho a pro ně je můj systém ideální. Učíme se také pečovat o zdraví a dělat život bohatší.
Otázka
Máš zkušenosti se zakladateli jinných systémů popřípadě s praxí v kolebce daných směrů bojových umění?
Martin sensei
Samozřejmě. Bez této zkušenosti si myslím, že je snaha o vytvoření vlastního směru zcestná.
Nejdříve je třeba znát to co existuje, rozumět odlišnostem a pak teprve můžeme pomýšlet na vlastní cestu. Zacvičil jsem si džú džutsu v Japonsku, buddhismus jsem ochutnal v Indii a v Evropě jsem navštěvoval mnohé semináře velmistrů od 8 do 10 danu včetně některých soke, mistrů akupunktury, kjúšo, šiatsu a meditace. Zančin budó je syntézou těchto poznatků.
Otázka
V čem je tedy zančin budó jedinečné?
Martin sensei
Ve spojení vynikajících technik, systematičnosti, provázanosti, v péči o zdraví, duchovnosti a inspirující filozofii. Samostatně ty jednotlivé kategorie nejsou tak jedinečné jako celek. Je to komplex, který je zahrnuje základní aspekty života.
Otázka
Čemu říkáš inspirující filozofie?
Martin sensei
Filozofie je pohled člověka na život motivující nebo matoucí. Zančin budó učí například tomu, že o pohybový aparát je možné pečovat a stav těla tak můžeme mít do značné míry pod kontrolou. Zančin budó učí, že tok energie člověka má určité zásady a díky tomu ji můžeme hospodárně využívat. Zančin budó učí, že je možné se bránit i bez velké síly a že díky tomu jsou obrannyschopní i slabší jedinci. Zančin budó učí, že vše je pod vládou karmy, tedy principu příčiny a následku a tak víme, že naše snažení nám jednou přinese ocvoce. To je inspirující filozofie nemyslíte?
Bojové umění zančin budó je bezesporu originálním projektem. Jeho kořeny tvoří prastaré asijské tradice, ale jsou doplněny o nové poznatky soudobé vědy. Kombinuje cvičení beze zbraní a se zbraněmi, teorii s praxí a také pevně stanovené nácvikové formy s kreativním projevem. Typické jsou zejména nácvikové drily a cvičení na rozvoj citu, vnímání energie a intuitivní rozhodování. Cvičení je vhodné jak pro muže tak i pro ženy, mládež i hendikepované osoby.